Hymny to mají těžké. Byly vytrženy z běžného života písniček, obecný lid si je přetesal do podoby, která mu vyhovuje, a jakékoliv jiné podání je velmi riskantní. Asi jsme po úspěchu Portě 2010 měli hlavu velmi v oblacích, když jsme domluvili, že na příští ročník nacvičíme Vlajku. Ovšem v onom mírně zašedlém provedení a ve výšce, kdy leckdo nevyzpívá nejvyšší tón v refrénu, ale s návratem k tradicím.
Pomohla nám kniha o počátcích trampské písně a přiložené CD. Na něm hrají Vlajku původní interpreti – Settlers Club – a to rytmicky, s napětím a prožitkem. Rychlá doba dnes emocím nepřeje, ale v rytmu tanga je pořád napětí. Snad se nám to povedlo přenést i do 21. stolení.